Michaela Pelzmann Schwarzová

K politice mě to táhlo už od revoluce. Jako čtyřletá si vybavuji zakouřený obývák plný dospěláků, všichni u televize a hltali jsme každou informaci. Ve školce jsem kreslila znak Občanského Fóra, vykřikovala Havel na Hrad a zpívala Kryla. Myslím, že si tenkrát paní soudružka učitelka vzala i mamku stranou a mluvila ji do duše, že není ještě nic jisté. Ve škole jsem vždy hlásala, že mým největším snem je, stát se první českou prezidentkou. Ještě se mi to klidně může vyplnit. Bouřlivá puberta zájem o politiku upozadila a já se začala zase zajímat o občanský život až po porodu svého prvního syna v roce 2008. Až díky němu jsem si uvědomila, že je potřeba přidat ruku k dílu a spolupodílet se na fungování našeho státu. Jen jsem stále nevěděla, jak začít. A pak jsem objevila Pirátskou stranu. Na internetu jsem si zjistila, jaký program ti Piráti vlastní mají a hned poté jsem se registrovala na stranickém fóru jako registrovaný příznivec a zažádala o členství. Bylo rozhodnuto. V červnu 2012 jsem byla přijata.

celý medailonek