Radka Musilová

Pirátka od roku 2020, exčlenka Republikového výboru. Angažuji se zejména v tématech rovnoprávnost, lidská práva, duševní zdraví, školství, ekologie a ochrana životního prostředí.

V roce 2020 jsem se oficiálně stala členkou Pirátské strany.

Ještě jako příznivkyně jsem se zapojila do aktivit spojených s osvětou ohledně LGBTQ+ komunity, které v roce 2021 vykrystalizovaly v první minikonferenci Člověkem bez rozdílu.

2021-2024 jsem byla členkou Republikového výboru, zákonodárného orgánu strany, který nastavuje vnitřní předpisy, kontroluje průběh voleb etc.

Jsem vedoucí pirátské pracovní skupiny Rovné šance, která si klade za cíl přivést k aktivní politice v Pirátské straně více žen. A zároveň jsem vedoucí pracovní skupiny Tým k odstraňování bariér v Krajském sdružení Jihomoravského kraje, jenž usiluje o identifikaci bariér bránících v aktivním zapojení se do politiky v kraji a jejich následném zmírňování či dokonce odstraňování. Participuji také v pracovní skupině Duševní zdraví pod rezortním týmem Zdravotnictví České pirátské strany.

V roce 2021 jsem kandidovala na 9. místě kandidátky v Jihomoravském kraji do Poslanecké sněmovny za Pirátskou stranu. Získala jsem podporu neskutečných 6 421 hlasů. Jsem druhou náhradnicí.

Angažuji se zejména v tématech lidská práva, školství, digitalizace, ekologie a ochrana životního prostředí a v neposlední řadě duševní zdraví.

A kdo vlastně jsem?

Vyrostla jsem v rodině, kde se poslouchal bigbeat, hodně četlo a politika diskutovala intenzivně. Zejména si vybavuji plamenné debaty rodičů s prarodiči nad kávou a bábovkou po nedělním obědě. Mezi mé rané vzpomínky patří i ta, kterak jsem se babičky, vedoucí mne ze školky, bezelstně zeptala, jak vzniká déšť. “To komunisti vylezou po žebříku a kropí konví,” odpověděla mi.

Rodiče mě vedli k samostatnosti a k zodpovědnosti sama za sebe, takže ze mne vyrostla osobnost, která si názor vytváří sama na základě faktů. Za svými myšlenkami a činy si stojím. Zároveň jsem již od dětství velice špatně snášela nespravedlnost a naučila se proti ní ozývat. Už na základní škole jsem tak vnímala genderovou nerovnost a psala o ní eseje.

Poměrně brzy jsem zjistila, že mi nestačí označovat jádro společenských problémů v akademické diskusi a následně čekat, až mé myšlenky vyjádří někdo “povolanější”, ale že je mou niternou touhou a potřebou měnit svět k lepšímu. Jednou z mých anti-manter se tak stal obrázek davu v knize Sociologie od Anthonyho Giddense v němž si každý pokládá otázku “Co jeden zmůže?”. Po středoškolském studiu zaměřeném na sociální správu jsem odešla do Brna studovat sociologii a genderová studia na Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity. Klíčovými tématy, kterými jsem se zde zabývala, byly např. domácí práce a dopady tzv. druhé směny, homoparentalita či sexualizované násilí.

Po 10 letech života v Brně jsem na tři roky zakotvila v Praze, kde jsem se realizovala jako tisková mluvčí Finančního úřadu pro hlavní město Praha. Morava mě nicméně uchvátila natolik, že jsem se v roce 2019 vrátila, a usídlila se zde už natrvalo v Židlochovicích.

V letech 2021-2022 jsem působila na Magistrátu města Brna jako datová analytička Odboru kultury, kde jsem analyzovala a evaluovala mj. současné fungování procesů podpory kultury a kreativních odvětví městem.
Nyní působím ve společnosti KBC Global Services jako Business Analyst.

Ve volných chvílích se věnuji osobnímu rozvoji, biohackingu, józe, objevuji krásu čajových obřadů, čtu, cestuji a působím ve spolku Fretky Brno, z.s.

zpět na detail osoby

Poslední aktualizace proběhla 27. listopadu 2024.
Informace zde uvedené si spravuje osoba sama. Česká pirátská strana neručí za jejich pravdivost a aktuálnost.