Daniel Kopecký

Chci zlepšit život v ČR tím, že se zaměřím na reformu školství, lepší propojení průmyslu s vědou, decentralizaci ekonomických aktivit mimo Prahu, dostupnost bydlení včetně ekologických staveb, rozvoj infrastruktury a energetické soběstačnosti, digitalizaci zdravotnictví a podporu malého podnikání.

Narodil jsem se 1. července 1991 ve východočeské Poličce a svůj život jsem zasvětil jak vědě, tak technologiím. Vystudoval jsem Vysokou školu chemicko-technologickou, obor Technologie organických látek, a začal svou kariéru jako chemický projektant ve firmě CASALE PROJECT a.s., následně jako vývojový technolog ve společnosti Zentiva. Turbulentní časy v chemickém průmyslu mě však přivedly k zásadnímu rozhodnutí – změnit kariéru. Stal jsem se programátorem a dva roky jsem pracoval jako fullstack developer v konsorciu státních organizací (Národní technická knihovna, VŠCHT a Cesnet). Dnes učím na 1. IT Gymnáziu, kde předávám své znalosti z fyziky, chemie a programování budoucím generacím.

Do Pirátské strany jsem vstoupil kvůli jejímu důrazu na přímou demokracii a liberální hodnoty, které jsou mi blízké. Jako středový liberál chci v politice pracovat na tom, aby naše země prosperovala a dosáhla svého potenciálu být jedním z nejúspěšnějších států světa – a věřím, že to můžeme dokázat.

Česká republika čelí několika zásadním výzvám, na které se chci zaměřit:

1) Neefektivní školství: Naše školství neefektivně nakládá s finančními prostředky. Máme mnoho malých škol, které nemohou efektivně sdílet vzácné zdroje, jako jsou kvalitní a kompetentní učitelé. Často se stává, že seminář programování nebo chemie učí učitel pro čtyři žáky, zatímco v celém okrese by zájem byl mnohem větší. Školy by si měly takové odborníky sdílet. Stejný problém platí i pro sportoviště a specializované učebny, které každá škola buduje zvlášť, i když by mohly být efektivně využívány společně. Kromě toho je zásadní změnit zastaralé výukové metody, kde dominuje frontální výuka. Důraz na znalosti převažuje nad rozvojem praktických kompetencí, což musíme změnit.

2) Centralizace do Prahy: Praha je dnes centrem bohatství, inteligence a pracovních příležitostí, což vede k přeplněnosti a nedostupným cenám nemovitostí pro většinu lidí. Musíme motivovat lidi k přestěhování do regionů a vytvořit jim tam podmínky pro kvalitní život.

3) Ekonomika s nízkou přidanou hodnotou: Česká ekonomika se stále opírá o průmysly s nízkou přidanou hodnotou. Chybí nám silné propojení mezi vzděláváním a praxí a firmy zaměřené na pokročilý výzkum a vývoj. Potřebujeme více investic do vědy, výzkumu a inovací a podporu hi-tech startupů v oblastech, jako jsou kosmonautika, letectví, farmacie, materiálové vědy či IT.

4) Infrastruktura a doprava: Abychom mohli zlepšit regionální rozvoj a podpořit ekonomiku, je nutné masivně investovat do dopravní infrastruktury. Chybějící dálniční síť a nedostatek rychlovlaků brzdí naši konkurenceschopnost. Je na čase tyto projekty realizovat, i za cenu krátkodobého zadlužení, protože jejich návratnost je zřejmá.

5) Energetika: Závislost na fosilních palivech je neudržitelná. Podpora přechodu na obnovitelné a jaderné zdroje energie, spolu s investicemi do technologií pro ukládání energie, je klíčová pro naši energetickou bezpečnost a udržitelnou budoucnost.

6) Transfer technologií mezi školami a průmyslem: Česká republika má mnoho talentovaných lidí a kvalitní vysoké školy, které však čelí podfinancování. To ale není jen problém státu, ale také samotných škol, které nedostatečně využívají příležitosti k transferu technologií a know-how do průmyslu. Spolupráce mezi vysokými školami a průmyslovými firmami by mohla generovat významné příjmy a přinést ekonomice vyšší přidanou hodnotu. Tímto způsobem bychom podpořili nejen rozvoj škol, ale i celé společnosti, protože ekonomika založená na inovacích a výzkumu má pozitivní dopad na všechny.

7) Nedostupnost bydlení: Ceny nemovitostí v České republice, zejména v Praze, jsou pro většinu občanů nedostupné. To je způsobeno vysokou poptávkou po bydlení v hlavním městě, kde se soustředí většina pracovních příležitostí, škol i kulturních aktivit. Řešením je motivace k regionálnímu rozvoji – přesunutí části ekonomických a vzdělávacích aktivit mimo Prahu, aby lidé měli důvod stěhovat se do dalších částí země. Zároveň je nutné zlepšit územní plánování, které by umožnilo výstavbu ekologických staveb, včetně off-grid domů. V současnosti je stavba těchto energeticky soběstačných domů mimo tradiční obydlené oblasti značně omezena komplikovanou legislativou, která neumožňuje snadnou výstavbu mimo zóny s plnou infrastrukturou. Přitom off-grid domy mají velmi nízký vliv na životní prostředí a mohly by výrazně přispět k rozšíření dostupného bydlení, zvláště v regionech s nízkou hustotou osídlení. Zjednodušení stavebních zákonů pro ekologické a soběstačné stavby by nejen pomohlo zlevnit bydlení, ale také přispělo k ekologičtější a udržitelnější budoucnosti. Tento přístup by zároveň snížil tlak na ceny v Praze a podpořil regionální rozvoj.

8) Podpora malého a středního podnikání: Menší podniky jsou páteří každé ekonomiky, ale v ČR čelí komplikované administrativě a obtížnému přístupu k financím. Snížení byrokracie, zjednodušení daňového systému a zvýšení dostupnosti úvěrů či investic by mohlo rozvíjet nové podnikatelské aktivity a posílit ekonomiku.

Jsem přesvědčen, že s odvahou a vizí můžeme tyto výzvy proměnit v příležitosti a přivést naši zemi k lepší budoucnosti.

zpět na detail osoby

Informace zde uvedené si spravuje osoba sama. Česká pirátská strana neručí za jejich pravdivost a aktuálnost.